Stavět dodavatelsky nebo svépomocí?


Říká se, že teoreticky lze při stavbě rodinného domu svépomocí ušetřit až třetinu financí z plánovaného rozpočtu. Značného zklamání by se však mohl dočkat ten, kdo se k takovému číslu příliš upne... Samotná stavební praxe totiž ukazuje, že ve skutečnosti lze takový teoretický předpoklad splnit jen zcela výjimečně. Kdo dokáže ušetřit asi šestinu až pětinu nákladů, ten na poli svépomocné práce na stavbě podal už skutečně velmi dobrý výkon. Jako samotvůrce stavby musíte však zapomenout na záruky a reklamace!   
Ve chvíli, kdy se rozhodnete pro stavbu dodavatelsky, je samozřejmě Vaším zásadním úkolem výběr vhodné stavební firmy, nejlépe specializované na danou technologii, dodržující technologickou kázeň.

 

 
Kdo šetří, prodělá

Chcete-li, aby váš dům splňoval současné požadavky tepelné ochrany budov podle ČSN 73 0540 (aktuální podoba je účinná od 1. 12. 2005), výběr stavebních materiálů se vám zužuje. S jistotou se však můžete spolehnout na vícevrstvé (sendvičové) zdivo. 
Na stavební materiály je dnes kladeno tolik různorodých požadavků, že je téměř nemožné, aby některý z nich splňoval všechny požadavky. Platí to zejména pro jednovrstvé zdicí systémy. Jen ty nejkvalitnější (vesměs materiály méně hutné a s nižší hmotností) dovedou řádně izolovat jak tepelně, tak zvukově. Není to ovšem zcela zadarmo: obvodové zdivo musí mít dostatečnou tloušťku, což samozřejmě znamená zmenšení vnitřní užitné plochy domu.

 

Pořád je to ovšem ta lepší varianta. Pokud totiž stavební systém nedokáže účinně bránit úniku tepla, při současném vývoji cen energií se vám citelně prodraží – a to i v případě, že půjde o výstavbu jednoduchou, rychlou a levnou. 


Víc vrstev víc izoluje

Jestliže se vnější stěny domu skládají z několika vrstev, mají větší schopnost izolace. V podstatě tu platí stejný princip jako u oblečení: více zahřejí čtyři tenké vrstvy než dvě silné. Navíc jednu nebo i několik vrstev stěnového „sendviče“ tvoří izolace.
 
Na principu sendvičového zdiva jsou založeny technologie ztraceného bednění s využitím litého betonu. Sendvič ovšem vznikne i tehdy, když na stavbu použijete různé typy prefabrikovaných prvků s integrovanou tepelněizolační vložkou (betonové či dřevocementové dutinové tvárnice zateplené např. polystyrenem). 
 

Co máte na výběr

Vedle sendvičových systémů montovaných dřevostaveb (buď velkoplošné prefabrikované panely, nebo konstrukce montované přímo na stavbě systémem Two by Four) si můžete vybrat řadu různorodých systémů vícevrstvého zdiva. Někteří výrobci vkládají tepelný izolant do tvárnic (keramzitové zdicí bloky GT, stěnové dílce SUPER IZO, IZO PLUS THERM, IZOBLOK), jiní do ztraceného bednění ze štěpkocementových desek (systémy VELOX či DURISOL).

 Ve spolupráci s francouzskými odborníky byl vyvinut  zdicí systém ze skořepinových betonových tvárnic tloušťky 20 cm s izolačním sendvičovým komplexem, který se lepí zevnitř.

Hitem posledních let se staly polystyrenové tvarovky (systémy MED, MEDMAX, CEPOL THERMO, THERMOMUR). Technologicky na vrcholu s velmi kladnými výsledky tepelně izolačních vlastností i náročnosti výstavby. Velmi příznivé jsou i manipulační a váhové poměry. Statické hodnoty umožňují stavbu osmi podlažních budov. Stavby jsou lehké a pevné s minimálním zatížením základové spáry. 

 

  

Termovize budov

Termovizní (infračervené) snímkování budovy odhalí místa, kudy z budovy uniká teplo - tedy místa s nedostatečnou tepelnou izolací, tzv. tepelné mosty a také poruchy v konstrukci budovy, které nejsou pouhým okem viditelné. Termovizní zjistíme skutečný tepelně-technický stav budovy, který vždy nemusí odpovídat stavebně-technické dokumentaci. Termovizní snímky tak mohou být velmi dobrým podkladem pro projekt rekonstrukce a zateplení staršího domu, mohou posloužit také jako kontrola kvality stavebních prací. Dále mohou být například použity také pro kontrolu funkčnosti podlahového vytápění. Termovizní snímky dokladují kvalitu stavebních systémů z polystyrenových tvárnic na bázi ztraceného bednění.

  

Proč projekty

Každá stavba musí být postavena či rekonstruována na základě Projektové dokumentace. Během jejího vypracovávání se komplexně prověřují vztahy mezi stavbou a jejím okolím z ohledů vlastnických práv, požadavků zvláště chráněných zájmů státu, požadavků občanských iniciativ, kapacit veřejného technického vybavení a vlivů stavby do prostředí. V dalších fázích se prověřují vlastnosti stavby z hlediska jejich bezpečnosti, odolnosti, prostorového uspořádání a technické vybavenosti. Je-li stavba v souladu se sledovanými parametry, projektová dokumentace upřesňuje požadavky na materiály, technologické postupy a na kvalitu a způsob provádění stavebních prací. Součástí této dokumentace jsou též podrobné výkazy množství potřebných materiálů a prací.
Protože jsou současné stavby obvykle dosti složitými soustavami struktur stavebních a technických, je proces jejich přípravy i konečné dokumentace sledován jak ze strany veřejných orgánů (stavební úřady, orgány ochrany zdraví, bezpečnosti, kultury a přírody) tak ze strany jejich pořizovatelů (důvody ekonomiky výstavby a provozu) na základě formálně ustálených požadavcích na vybavenost a obsah jednotlivých částí projektů.
Projektová dokumentace staveb je podřízena požadavkům výstavby, které jsou upraveny stavebním zákonem (183/2006 Sb)a navazujícími předpisy. Z těchto předpisů jsou nejdůležitější vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj 137/1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu, 499/2006 o dokumentaci staveb, 500/2006 o územní dokumentaci, 501/2006 o požadavcích na využití území, 503/2006 o územním řízení, 526/2006 o věcech stavebního řádu.
Projektová dokumentace v oblasti technického řešení vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu stanoveným výše jmenovanou vyhláškou 137/1998 Sb., na území některých měst pak vyhovuje požadavkům na výstavbu dle městských vyhlášek ( 26/2001 Sb. hl. m. Prahy). Významná doporučení pro řešení technických problémů staveb přinášejí České státní normy v řadách 73, 74 a 75.
Protože se stavební činnost velmi výrazně dotýká širokého spektra práv dotčených osob fyzických i právnických, je pochopitelné, že je stavební proces důkladně regulován rozmanitými právními předpisy. Proto nás dosti překvapí, že pojmosloví ve stavebnictví nemá ukotvený řád. Samotný stavební zákon například definuje jednou stavební dozor coby odborníka dohlížejícího nad náležitým prováděním ohlášené stavby, kterou vede sám stavebník svépomocí, jinde však funkci stavebního dozoru chápe jako činnost orgánu státní správy, dohlížejícího nad náležitostmi vedení stavby z ohledu dodržování podmínek stavebního povolení. Daleko hlubší jsou rozdíly v chápání jednotlivých pojmů ve veřejnosti a jejich významy v právních dokumentech. Projektová dokumentace ze stavebního zákona je pouze dokumentace, která se přikládá k žádosti o stavební povolení podle § 109 nebo 117 stavebního zákona, nebo dokumentace která se přikládá k ohlášení stavby podle § 104 SZ. Dokumentace přikládaná k žádosti o územní rozhodnutí, není ve stavebním zákoně ani souvisejících vyhláškách nikde jako projektová dokumentace nazývána. O dalších stupních projektové dokumentace s výjimkou územně plánovací dokumentace se stavební právo nevyjadřuje. Naše stavební právo nezná veřejností často užívaný pojem rekonstrukce, studie,prováděcí projekt atd.
Rozlišujeme několik fází rozpracovanosti projektové dokumentace, z nichž části pro územní rozhodnutí, stavební povolení a realizaci obvykle označujeme za stupně PD:
Předprojektová příprava
- Investiční záměr - souhrn požadavků s námětovým řešením umístění do lokality, předběžné odhady bilancí potřeb a spotřeb, odhady nákladů, typy pro výběr staveniště. Objednavatelem je investor.
STS nebo PPR - Studie stavby nebo přípravné práce - prověření konkrétního staveniště, vhodnost lokality, vlastnosti veřejných zdrojů, limity území. Studie ve variantách - vyhledání optimálního vzhledu stavby / trasy dopravní stavby/ technického řešení. Objednavatelem je investor.
DÚR - Dokumentace pro územní rozhodnutí - na jejím základě bude povoleno umístění stavby, vypracovává se v náležitostech stanovených přílohou č. 4 vyhlášky 503/2006 Sb. Objednavatelem je investor.
Projekt
DSP - Dokumentace pro stavební povolení - na jejím základě bude vydáno povolení ke stavbě, vypracovává se v náležitostech stanovených přílohou č. 1 vyhlášky 499/2006 Sb. Objednavatelem je investor. DOS - Dokumentace pro ohlášení stavby v případě, že není nutné stavební povolení, je dle požadavku vyhlášky 499/2006 Sb. obsahově identická s dokumentací pro stavební povolení
DZS nebo ZDS nebo-li TD - Dokumentace pro zadání stavby nebo-li Tendrová dokumentace (také DVZ - dokumentace pro výběr zhotovitele) - podklad pro výběrové řízení a stanovení ceny - sestavení tendrové/zadávací dokumentace. Objednavatelem je investor.
DPS - Dokumentace pro provedení stavby - podklad pro provedení (realizaci) stavby, univerzální dokumentace bez ohledu na budoucího vybraného dodavatele. Objednavatelem je investor.
RDS - Realizační dokumentace stavby - podklad pro provedení (realizaci) stavby upravena pro dodavatele stavby, dle jeho řešení, technologie a zpracování. Objednavatelem je investor nebo dodavatel.
SKP nebo DSPS - Dokumentace skutečného provedení stavby - zachycení konečného stavu stavby

částečně čerpáno z portálu Wikipedie

 

 

 

KONTAKTUJTE NÁS:

ADRESA:
Adům.cz, s.r.o.
Boettingerova 2654/18
301 00 Plzeň

IČ: 27969932
DIČ: CZ27969932

TELEFON:
+ 420 777 837 666

E-MAIL:
info@adum.cz
adumcz@seznam.cz

BANKOVNÍ SPOJENÍ:
GE Money Bank, a.s.
194894128/0600


Adům.cz, s.r.o.

 

Copyright © 2009 Adům.cz, s.r.o. Created by BOBBY design.